Rozdělování sítí - minimalizace s VLSM - Historie editací

Spravce: Doplněno podrobnější vysvětlení rozdělování.

2021-10-31T13:48:49Z

Doplněno podrobnější vysvětlení rozdělování.

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2021, 13:48
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Varianta E) Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==		== Varianta E) Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==
	* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.		* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
−	* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k ~~vyčerpání dostupných rozsahu~~), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.	+	* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k tomu, že adresy IP v. 4 jsou již vyčerpány), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.

−	~~<div class="Poznamka">~~
−	~~Alternativami mohou být:~~
−	~~# Využití jediné veřejné adresy a použití technologie NAT~~
−	~~#* Tím pádem budeme pro zařízení používat soukromé IP adresy a rozdělení sítí bude snazší.~~
−	~~#* Omezíme tím ale přístupnost zařízení z internetu, což v některých situacích není přípustné.~~
−	~~# Přechod na IP v. 6~~
−	~~#* Tím se zbavíme omezení plynoucího z nedostatku IP adres verze 4.~~
−	~~#* Správci sítě mají ale s IP v. 6 méně zkušeností.~~
−	~~#* Navíc technologie IP v. 6 mají zatím některá omezení a bezpečnostní rizika.~~
−	~~#* Může se také stát, že některé servery nejsou přes IP v. 6 dostupné a je pak potřeba používat technologie, které umožní převést IP v. 6 a IP v. 4 provoz.~~
−	~~</div>~~

−		+	== Postup — rozdělení sítě s minimalizací počtu obsazených IP adres ==
−		+	# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu celé sítě.''
−	== Postup — ~~podsítě mohou mít různé masky (VLSM)~~ ==	+	#* Maska celé sítě udává počet bitů IP adresy '''zleva''', které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
−	# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''	+
−	~~#* To nám říká maska zadaného rozsahu.~~	+
−	#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)	+
	# ''Seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.		# ''Seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
	#* Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.		#* Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
	# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:		# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
−	## Zjistíme~~, kolik~~ bitů ~~potřebujeme~~ k adresování všech zařízení v podsíti.	+	## Zjistíme počet bitů, nutných k adresování všech zařízení v podsíti. Tento počet bitů '''zprava''' vyhradíme pro označení zařízení v rámci podsítě.
−	##* Počet zařízení ~~musíme mít~~ zadaný.	+	##* Počet zařízení máme zadaný. Musíme také nechat dvě adresy pro adresu sítě a adresu broadcastovou.
−	##* Musíme také ~~počítat s adresou~~ sítě a ~~adresou~~ broadcastovou.	+
	##* Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než <code>'''počet zařízení''' + 2</code>.		##* Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než <code>'''počet zařízení''' + 2</code>.
		+	## Mezi bity vyblokovanými zleva a zprava zůstává prostor bitů pro označení podsítě.
		+	##* Hodnotu těchto bitů nastavujeme od nejnižších čísel (tedy od nuly).
		+	##* Postupujeme vždy tak, aby se další síť lišila v těchto bitech od všech předchozích sítí.
		+
		+	<div class="Priklad">
		+	Například:
		+	* Předpokládejme, že prvních 23 bitů zleva označuje celou naši síť a nesmíme je měnit.
		+	* První podsíť potřebuje pro označení všech zařízení 7 bitů (zprava). Zůstávají nám tedy dva bity uprostřed pro označení podsítě.
		+	* Protože začínáme od nejnižších čísel, nastavíme tyto dva bity na <code>00</code>.
		+
		+	{\| class="wikitable"
		+	\|-
		+	\| 23 bitů označuje celou síť \|\| 0 \|\| 0 \|\| colspan="7" \| 7 bitů je vyhrazeno pro zařízení v 1. podsíti
		+	\|-
		+	\|}
		+
		+	* Přidejme druhou podsíť. Má méně zařízení, takže nám stačí 6 bitů. Zůstanou tedy 3 bity pro označení podsítě.
		+	** Přitom ale všechny adresy, které mají za označením sítě <code>00</code>, už jsou přiděleny do první sítě.
		+	** Druhý bit v pořadí proto nastavíme na <code>1</code>, abychom adresy druhé podsítě odlišili od první.
		+	** Třetí bit ponecháme nulový — chceme postupovat od nejnižších adres.
		+
		+	{\| class="wikitable"
		+	\|-
		+	\| 23 bitů označuje celou síť \|\| 0 \|\| 0 \|\| colspan="7" \| 7 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení v 1. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 0 \|\| 1 \|\| 0 \|\| colspan="6" \| 6 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení ve 2. podsíti
		+	\|-
		+	\|}
		+
		+	* Nyní přidáme třetí podsíť. Pro označení všech zařízení potřebujeme také 6 bitů. Zůstanou tedy opět 3 bity pro označení podsítě.
		+	** Všechny adresy, které mají za označením sítě <code>00</code>, už jsou přiděleny do první sítě.
		+	** Všechny adresy, které mají za označením sítě <code>010</code>, už jsou přiděleny do první sítě.
		+	** Abychom se odlišili od druhé sítě, nastavíme třetí bit na <code>1</code>.
		+
		+	{\| class="wikitable"
		+	\|-
		+	\| 23 bitů označuje celou síť \|\| 0 \|\| 0 \|\| colspan="7" \| 7 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení v 1. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 0 \|\| 1 \|\| 0 \|\| colspan="6" \| 6 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení ve 2. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 0 \|\| 1 \|\| 1 \|\| colspan="6" \| 6 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení ve 3. podsíti
		+	\|-
		+	\|}
		+
		+	* Pokud bychom přidávali čtvrtou podsíť, zjistíme, že všechny adresy, které za označením sítě mají <code>0</code> jsou již obsazeny.
		+	Je to proto, že adresy: <code>00***</code> jsou v první podsíti, <code>010**</code> ve druhé a <code>011****</code> ve třetí podsíti.
		+	** Proto musí adresy pro všechny další podsítě za prvními 23 bity jedničku — tím je odlišíme od předchozích podsítí.
		+
		+	{\| class="wikitable"
		+	\|-
		+	\| 23 bitů označuje celou síť \|\| 0 \|\| 0 \|\| colspan="7" \| 7 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení v 1. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 0 \|\| 1 \|\| 0 \|\| colspan="6" \| 6 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení ve 2. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 0 \|\| 1 \|\| 1 \|\| colspan="6" \| 6 bitů je vyhrazeno pro označení zařízení ve 3. podsíti
		+	\|-
		+	\| 23 bitů zůstane \|\| 1 \|\| colspan="8" \| 8 bitů pro označení dalších podsítí a zařízení v nich
		+	\|-
		+	\|}
		+
		+	</div>
		+
		+

	<div class="Poznamka">		<div class="Poznamka">
Řádka 131:		Řádka 179:
	Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]		Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]
	</div>		</div>
		+
		+
		+	== Alternativy k šetření ==
		+
		+	Pokud bychom nechtěli šetřit IP adresami, pak můžeme:
		+	# Použít v naší síti privátní IP v. 4 adresy a navenek vystupovat pod jedinou veřejnou IP v. 4 adresou.
		+	# Přejít na IP v. 6.

Spravce: Přidáno rozlišení zařízení x pracovní stanice.

2020-10-08T10:29:45Z

Přidáno rozlišení zařízení x pracovní stanice.

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2020, 10:29
Řádka 19:		Řádka 19:


−	== Varianta D) Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==	+	== Varianta E) Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==
	* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.		* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
	* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k vyčerpání dostupných rozsahu), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.		* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k vyčerpání dostupných rozsahu), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.
Řádka 56:		Řádka 56:
	** z hlediska snadnosti zápisu		** z hlediska snadnosti zápisu
	</div>		</div>
−
−

	=== Příklad D.1 ===		=== Příklad D.1 ===
Řádka 72:		Řádka 70:
	** 181.156.48.64/28		** 181.156.48.64/28
	[[File:subnet_c1.png]]		[[File:subnet_c1.png]]
		+
		+
		+
		+	== Zařízení nebo pracovní stanice? ==
		+	<div class="Varovani">
		+	; '''„Zařízení“''' × '''„Pracovní stanice/počítače“'''
		+	* Dávejte si pozor na slovíčka!
		+	* Víme, že v síti budou různá '''zařízení''' — osobní počítače, mobily, tiskárny a samozřejmě také router, který poskytuje služby ''default-gateway'' pro ostatní zařízení.
		+	* Pokud se tedy v zadání říká, že potřebujeme připojit '''„30 zařízení“''', stačí opravdu 32 adres (5 bitů).
		+	* Na druhou stranu pokud zadání mluví o '''„30 pracovních stanicích“''' nebo '''„30 počítačích“''', musíte si uvědomit, že kromě těch pracovních stanic potřebujete právě ještě jednu adresu pro router. Potřebujete tedy 33 adres a (6 bitů).
		+	* Můžete říci, že je to „slovíčkaření“. Důležité ale je, aby si toto správce sítě uvědomil. V praxi byste se samozřejmě v takové situaci zákazníka zeptali, jak přesně to myslí a zda je potřeba vyhradit adresu pro router navíc.
		+	</div>


Řádka 89:		Řádka 99:
	127, 142, 101, 78, 125 pracovních stanic		127, 142, 101, 78, 125 pracovních stanic

−	Ú-D3) Využijte co nejmenší počet adres:	+	Ú-E1) Využijte co nejmenší počet adres:
	Rozsah: 137.152.160.0/19		Rozsah: 137.152.160.0/19
	Podsítě:		Podsítě:
	63, 62, 64, 125, 254 počítačů		63, 62, 64, 125, 254 počítačů

−	Ú-D4) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň:	+	Ú-E2) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň:
	# 134 zařízení		# 134 zařízení
	# 72 zařízení		# 72 zařízení
Řádka 105:		Řádka 115:
	[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]		[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]

−	Ú-D5) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:	+	Ú-E3) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:
	# 75 zařízení		# 75 zařízení
	# 31 zařízení		# 31 zařízení
Řádka 116:		Řádka 126:

	<div class="Ukol">		<div class="Ukol">
−	== ~~Další úkoly k řešení~~ ==	+	== Generátor dalších úkolů ==
	Pro generování a kontrolu dalších úloh můžete využít: (Bohužel, v roce 2020 zdá se nedostupný.)		Pro generování a kontrolu dalších úloh můžete využít: (Bohužel, v roce 2020 zdá se nedostupný.)

Spravce: Přidány související stránky.

2020-04-21T10:18:15Z

Přidány související stránky.

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2020, 10:18
Řádka 121:		Řádka 121:
	Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]		Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]
	</div>		</div>
		+
		+
		+
		+	== Související stránky ==
		+	* [[Návrh IP adres]], [[Rozdělování sítí v IP v. 6]], [[Rozdělování sítí bez striktních omezení]], [[Rozdělování sítí bez VLSM]], [[Rozdělování sítí - minimalizace s VLSM]]

Spravce: Označeno jako varianta D)

2020-04-20T10:15:29Z

Označeno jako varianta D)

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2020, 10:15
Řádka 11:		Řádka 11:


−	== Co když nám 32 bitů nestačí? ==	+	== Varianta D) Co když nám 32 bitů nestačí? ==
	* Předpokládejme nyní, že z výpočtu nám vyšlo, že celkový počet potřebných bitů je větší než 32:		* Předpokládejme nyní, že z výpočtu nám vyšlo, že celkový počet potřebných bitů je větší než 32:
	S + P + A > 32		S + P + A > 32
Řádka 19:		Řádka 19:


−	== Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==	+	== Varianta D) Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==
	* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.		* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
	* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k vyčerpání dostupných rozsahu), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.		* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k vyčerpání dostupných rozsahu), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.
Řádka 59:		Řádka 59:


−	=== Příklad C.1 ===	+	=== Příklad D.1 ===
	;Zadání		;Zadání
	* síť: 181.156.48.0/20		* síť: 181.156.48.0/20
Řádka 77:		Řádka 77:
	== Další úkoly k řešení ==		== Další úkoly k řešení ==

−	Ú-C1) Rozdělte na podsítě:	+	Ú-D1) Rozdělte na podsítě:
	Rozsah: 192.168.252.0/23		Rozsah: 192.168.252.0/23
	a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!		a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
Řádka 84:		Řádka 84:
	61 zařízení		61 zařízení
	62 zařízení		62 zařízení
−	Ú-C2) Rozdělte na podsítě	+	Ú-D2) Rozdělte na podsítě
	Máme rozsah: 128.74.100.0/22		Máme rozsah: 128.74.100.0/22
	5 podsítí:		5 podsítí:
	127, 142, 101, 78, 125 pracovních stanic		127, 142, 101, 78, 125 pracovních stanic

−	Ú-C3) Využijte co nejmenší počet adres:	+	Ú-D3) Využijte co nejmenší počet adres:
	Rozsah: 137.152.160.0/19		Rozsah: 137.152.160.0/19
	Podsítě:		Podsítě:
	63, 62, 64, 125, 254 počítačů		63, 62, 64, 125, 254 počítačů

−	Ú-C4) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň:	+	Ú-D4) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň:
	# 134 zařízení		# 134 zařízení
	# 72 zařízení		# 72 zařízení
Řádka 105:		Řádka 105:
	[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]		[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]

−	Ú-C5) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:	+	Ú-D5) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:
	# 75 zařízení		# 75 zařízení
	# 31 zařízení		# 31 zařízení

Spravce: Osamostatnění stránky z původní velké stránky pro rozdělování sítí.

2020-04-20T10:00:28Z

Osamostatnění stránky z původní velké stránky pro rozdělování sítí.

Nová stránka

[[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Sítě]][[Category:Stránky s obrázky]]

{{Subnetting_Zadání}}

{{Subnetting_Princip}}

{{Subnetting_Postup}}

== Co když nám 32 bitů nestačí? ==
* Předpokládejme nyní, že z výpočtu nám vyšlo, že celkový počet potřebných bitů je větší než 32:
S + P + A > 32
* I v tomto případě někdy můžeme síť rozdělit.
* Pokud jsou některé podsítě menší než jiné, můžeme využít toho, že menší podsítě mohou mít menší rozsah adres než jiné.
* Tomuto přístupu se říká VLSM (Variable Length Subnet Mask) a podporuje ho většina dnešních routerů.

== Co když potřebujeme šetřit IP adresy ==
* Dalším důvodem pro využití VLSM je situace, kdy potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
* Za přidělení veřejných IP adres verze 4 se platí (a jejich získání nemusí být snadné vzhledem k vyčerpání dostupných rozsahu), proto v případě využití veřejných adres skoro vždy šetříme.

<div class="Poznamka">
Alternativami mohou být:
# Využití jediné veřejné adresy a použití technologie NAT
#* Tím pádem budeme pro zařízení používat soukromé IP adresy a rozdělení sítí bude snazší.
#* Omezíme tím ale přístupnost zařízení z internetu, což v některých situacích není přípustné.
# Přechod na IP v. 6
#* Tím se zbavíme omezení plynoucího z nedostatku IP adres verze 4.
#* Správci sítě mají ale s IP v. 6 méně zkušeností.
#* Navíc technologie IP v. 6 mají zatím některá omezení a bezpečnostní rizika.
#* Může se také stát, že některé servery nejsou přes IP v. 6 dostupné a je pak potřeba používat technologie, které umožní převést IP v. 6 a IP v. 4 provoz.
</div>

== Postup — podsítě mohou mít různé masky (VLSM) ==
# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
# ''Seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
#* Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme k adresování všech zařízení v podsíti.
##* Počet zařízení musíme mít zadaný.
##* Musíme také počítat s adresou sítě a adresou broadcastovou.
##* Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než <code>'''počet zařízení''' + 2</code>.

<div class="Poznamka">
Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.
* V praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
** z hlediska přehlednosti
** z hlediska snadnosti zápisu
</div>

=== Příklad C.1 ===
;Zadání
* síť: 181.156.48.0/20
* podsítě: potřebujeme podsítě pro: 30, 15 a 14 zařízení.
;Řešení
* Pro očíslování 30 zařízení potřebujeme vyhradit 5 bitů.
* Pro očíslování 15 zařízení potřebujeme vyhradit také 5 bitů (potřebujeme 15 adres zařízení, adresu sítě (samé 0) a broadcastovou adresu (samé 1))
* K očíslování 14 zařízení stačí 4 bity (2<sup>4</sup> - 2 různých adres zařízení).
* Adresy podsítí budou:
** 181.156.48.0/27
** 181.156.48.32/27
** 181.156.48.64/28
[[File:subnet_c1.png]]

== Další úkoly k řešení ==

Ú-C1) Rozdělte na podsítě:
Rozsah: 192.168.252.0/23
a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
b) Vytvořte 3 podsítě:
126 zařízení
61 zařízení
62 zařízení
Ú-C2) Rozdělte na podsítě
Máme rozsah: 128.74.100.0/22
5 podsítí:
127, 142, 101, 78, 125 pracovních stanic

Ú-C3) Využijte co nejmenší počet adres:
Rozsah: 137.152.160.0/19
Podsítě:
63, 62, 64, 125, 254 počítačů

Ú-C4) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň:
# 134 zařízení
# 72 zařízení
# 63 zařízení
# 10 zařízení
* Minimalizujte počet obsazených IP adres, ponechte co nejvíce prostoru pro další podsítě! (Použijte VLSM.)
* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
* Realizujte v PT podle schématu:
[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]

Ú-C5) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:
# 75 zařízení
# 31 zařízení
# 8 zařízení
# 4 zařízení
* Minimalizujte počet obsazených IP adres, ponechte co nejvíce prostoru pro další podsítě! (Použijte VLSM.)
* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.

<div class="Ukol">
== Další úkoly k řešení ==
Pro generování a kontrolu dalších úloh můžete využít: (Bohužel, v roce 2020 zdá se nedostupný.)

Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]
</div>