Objektově orientované programování - Historie editací

Spravce: /* Zdroje */ Doplněno ITnetwork.cz.

2017-02-03T14:09:17Z

Zdroje: Doplněno ITnetwork.cz.

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2017, 14:09
Řádka 196:		Řádka 196:
	== Související stránky ==		== Související stránky ==
	* [[Platnost proměnných]], [[Java: Zápis tříd]]		* [[Platnost proměnných]], [[Java: Zápis tříd]]
		+

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]		* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
	* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]		* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]
		+	* [http://www.itnetwork.cz/java/oop ITnetwork.cz Objektově orientované programování v Javě — materiály k placenému kurzu, ale spousta materiálů je zdarma]

Spravce: /* Související stránky */ Přidán odkaz na stránku Java: Zápis tříd.

2017-02-03T14:00:20Z

Související stránky: Přidán odkaz na stránku Java: Zápis tříd.

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2017, 14:00
Řádka 195:		Řádka 195:

	== Související stránky ==		== Související stránky ==
−	* [[Platnost proměnných]]	+	* [[Platnost proměnných]], [[Java: Zápis tříd]]
−		+

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]		* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
	* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]		* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]

Spravce: /* Atributy → proměnné */ Oprava vzhledu.

2016-04-05T13:00:40Z

Atributy → proměnné: Oprava vzhledu.

← Starší verze		Verze z 5. 4. 2016, 13:00
Řádka 124:		Řádka 124:
	; Instanční proměnné		; Instanční proměnné
	*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.		*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.
−	<div class="Priklad">Například třída UcebniSkupina může mít atribut počet žáků (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)</div>
	*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.		*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.
		+	<div class="Priklad">Například třída <code>UcebniSkupina</code> může mít atribut <code>počet žáků</code> (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)</div>
	; Třídní proměnné		; Třídní proměnné
	* klíčové slovo <code>static</code>		* klíčové slovo <code>static</code>
	*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.		*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.
−	<div class="Priklad">Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.</div>
	*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.		*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.
		+	<div class="Priklad">Je-li <code>maximální počet žáků</code> v učební skupině dán zákonem (tedy pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy <code>UcebniSkupina</code>.</div>

	Více o vztahu mezi instančními a třídními proměnnými viz: [[Platnost proměnných]].		Více o vztahu mezi instančními a třídními proměnnými viz: [[Platnost proměnných]].

Spravce: Odkazy na související stránky

2016-04-05T12:54:43Z

Odkazy na související stránky

← Starší verze		Verze z 5. 4. 2016, 12:54
Řádka 4:		Řádka 4:
	* Objektově orientované programování (OOP, anglicky Object-Oriented Programming) je to ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Metodika\|metodika vývoje softwaru]]''.		* Objektově orientované programování (OOP, anglicky Object-Oriented Programming) je to ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Metodika\|metodika vývoje softwaru]]''.
	*Zároveň se jedná o ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Paradigma\|paradigma]]'': popisuje ''způsob vývoje a zápisu programu a způsob uvažování o problému''.		*Zároveň se jedná o ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Paradigma\|paradigma]]'': popisuje ''způsob vývoje a zápisu programu a způsob uvažování o problému''.
		+

	== Základní paradigma OOP ==		== Základní paradigma OOP ==
Řádka 13:		Řádka 14:
	*Pro srovnání: strukturované programování		*Pro srovnání: strukturované programování
	**Řešení úlohy jako posloupnost příkazů, řídících struktur a volání metod.		**Řešení úlohy jako posloupnost příkazů, řídících struktur a volání metod.
		+

	== Cíle ==		== Cíle ==
Řádka 28:		Řádka 30:
	To samozřejmě lze napsat do dokumentace. OOP je však vedeno snahou, aby zodpovězení těchto otázek bylo přirozenou součástí kódu.		To samozřejmě lze napsat do dokumentace. OOP je však vedeno snahou, aby zodpovězení těchto otázek bylo přirozenou součástí kódu.
	</div>		</div>
		+

	== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==		== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==
Řádka 53:		Řádka 56:
	; Stav objektu		; Stav objektu
	*aktuální hodnoty jeho atributů.		*aktuální hodnoty jeho atributů.
		+

	== Rysy OOP ==		== Rysy OOP ==
Řádka 79:		Řádka 83:
	* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)		* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)
	* potomek může zároveň kdykoli zastoupit předka		* potomek může zároveň kdykoli zastoupit předka
		+

	== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==		== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==
Řádka 188:		Řádka 193:
	** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.		** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.
	-->		-->
		+
		+	== Související stránky ==
		+	* [[Platnost proměnných]]
		+

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]		* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
	* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]		* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]

Spravce: /* Atributy → proměnné */ Odkaz na stránku Platnost proměnných.

2016-04-05T12:53:02Z

Atributy → proměnné: Odkaz na stránku Platnost proměnných.

← Starší verze		Verze z 5. 4. 2016, 12:53
Řádka 126:		Řádka 126:
	<div class="Priklad">Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.</div>		<div class="Priklad">Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.</div>
	*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.		*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.
		+
		+	Více o vztahu mezi instančními a třídními proměnnými viz: [[Platnost proměnných]].

	=== Přístupnost metod a proměnných ===		=== Přístupnost metod a proměnných ===

Spravce: /* Dědičnost */ Klíčové slova z Javy sem nepatří.

2014-02-17T10:50:39Z

Dědičnost: Klíčové slova z Javy sem nepatří.

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2014, 10:50
Řádka 135:		Řádka 135:
	* Přístupnost určují obvykle modifikátory (viz syntaxe v Javě v [[Java: Modifikátory přístupu]]).		* Přístupnost určují obvykle modifikátory (viz syntaxe v Javě v [[Java: Modifikátory přístupu]]).

−	== Dědičnost ==	+	=== Dědičnost ===
	* V mnoha jazycích se omezuje dědičnost na dědění maximálně z jedné třídy. Tím se vyhneme některým problémům při implementaci.		* V mnoha jazycích se omezuje dědičnost na dědění maximálně z jedné třídy. Tím se vyhneme některým problémům při implementaci.

Řádka 147:		Řádka 147:

	=== Abstraktní třída ===		=== Abstraktní třída ===
−	*Klíčové slovo <code>abstract</code>
	*Některé metody jsou abstraktní:		*Některé metody jsou abstraktní:
	**nemají tělo		**nemají tělo
Řádka 158:		Řádka 157:
	*„Čistě abstraktní třída“.		*„Čistě abstraktní třída“.
	*Všechny metody jsou abstraktní.		*Všechny metody jsou abstraktní.
−	*Klíčové slovo <code>implements</code>.
	*Třída může implementovat více rozhraní.		*Třída může implementovat více rozhraní.
		+	* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]]
		+
	<div class="Poznamka">		<div class="Poznamka">
	Nepleťte s pojmem „rozhraní třídy“ ve smyslu souhrnu všech metod!<br />		Nepleťte s pojmem „rozhraní třídy“ ve smyslu souhrnu všech metod!<br />
	Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.		Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.
	</div>		</div>
−	* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]]

	<div class="Priklad">		<div class="Priklad">

Spravce: Drobné opravy, vzhled, dědičnost a spol. do vlastní stránky

2014-02-17T10:47:17Z

Drobné opravy, vzhled, dědičnost a spol. do vlastní stránky

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2014, 10:47
Řádka 76:		Řádka 76:

	; Dědičnost (''inheritance'')		; Dědičnost (''inheritance'')
−	*pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností	+	* pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností
	* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)		* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)
		+	* potomek může zároveň kdykoli zastoupit předka

	== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==		== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==
Řádka 85:		Řádka 86:
	=== Objekty, třídy ===		=== Objekty, třídy ===
	*Každý objekt je instancí některé třídy		*Každý objekt je instancí některé třídy
−	*Často bývá jedna třída univerzální předek (například v Javě třída <code>Object</code>), ostatní třídy jsou pak potomky této třídy	+	*Často bývá jedna třída univerzální předek (například v Javě třída <code>Object</code>), ostatní třídy jsou pak potomky této třídy nebo potomky jejích potomků.

	; Vytváření objektů (instancí třídy)		; Vytváření objektů (instancí třídy)
−	* Ve většině jazyků je operátor <code>new</code>.	+	* Ve většině jazyků se používá operátor <code>new</code>.
	* Při vytváření instance se volá konstruktor, který inicializuje hodnoty atributů.		* Při vytváření instance se volá konstruktor, který inicializuje hodnoty atributů.

Řádka 96:		Řádka 97:
	* Pokud neuvedeme konstruktor, vytváří se obvykle tzv. „implicitní konstruktor“. Ten nastaví hodnoty proměnných na úvodní hodnoty podle jejich typu		* Pokud neuvedeme konstruktor, vytváří se obvykle tzv. „implicitní konstruktor“. Ten nastaví hodnoty proměnných na úvodní hodnoty podle jejich typu

−	=== Zprávy ===	+	=== Zprávy → metody ===
	* Reakci objektu na zprávu popisují metody:		* Reakci objektu na zprávu popisují metody:
	; Metoda má:		; Metoda má:
Řádka 104:		Řádka 105:
	; Přetěžování metod (''overloading'')		; Přetěžování metod (''overloading'')
	*Jedna třída může mít více metod se stejným jménem.		*Jedna třída může mít více metod se stejným jménem.
−	*Metody se stejným jménem se musí lišit:	+	*Metody se stejným jménem se musí lišit počtem parametrů, [[Java: Datové typy\|typem]] parametrů nebo obojím.
−	**počtem parametrů	+
−	**[[Java: Datové typy\|typem]] parametrů	+
−	**(nebo obojím)	+
	; Překrývání metod (''overlaying'')		; Překrývání metod (''overlaying'')
−	*souvisí s dědičností a polymorfismem	+	* souvisí s dědičností a polymorfismem
−	*potomek může na stejnou zprávu reagovat jinak, než předek	+	* potomek může na stejnou zprávu reagovat jinak, než předek
−	** pak říkáme, že metoda v potomkovi „překrývá“ metodu předka	+	* pak říkáme, že metoda v potomkovi „překrývá“ metodu předka
	; Atomizace metod		; Atomizace metod
	*metoda by měla řešit jednu konkrétní věc		*metoda by měla řešit jednu konkrétní věc
Řádka 117:		Řádka 115:
	*délka metody bez deklarace proměnných cca 5 řádků		*délka metody bez deklarace proměnných cca 5 řádků

−	=== Atributy ===	+	=== Atributy → proměnné ===
	*Atributy jsou realizovány proměnnými.		*Atributy jsou realizovány proměnnými.
	; Instanční proměnné		; Instanční proměnné
	*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.		*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.
−	*:Například třída UcebniSkupina může mít atribut počet žáků (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)	+	<div class="Priklad">Například třída UcebniSkupina může mít atribut počet žáků (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)</div>
	*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.		*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.
	; Třídní proměnné		; Třídní proměnné
	* klíčové slovo <code>static</code>		* klíčové slovo <code>static</code>
	*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.		*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.
−	*:Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.	+	<div class="Priklad">Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.</div>
	*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.		*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.
−	; Přístupnost metod a ~~atributů (určena modifikátory)~~	+
−	* pouze ze tříd ~~v jednom~~ balíčku	+	=== Přístupnost metod a proměnných ===
−	* navíc z potomků třídy	+	* Metody a proměnné mohou být přístupné:
−	* z libovolné třídy	+	** pouze z dané třídy
−	~~Syntaxe~~ v Javě ~~viz~~ [[Java: Modifikátory přístupu]].	+	** pouze ze tříd ve stejném balíčku
−	=== Dědičnost ===	+	** navíc z potomků třídy
−	*~~Klíčové slovo <code>extends</code>~~.	+	** z libovolné třídy
−	*~~Třída může mít pouze jednu rodičovskou třídu!~~	+	* Přístupnost určují obvykle modifikátory (viz syntaxe v Javě v [[Java: Modifikátory přístupu]]).
		+
		+	== Dědičnost ==
		+	* V mnoha jazycích se omezuje dědičnost na dědění maximálně z jedné třídy. Tím se vyhneme některým problémům při implementaci.
		+
		+	=== Zastupitelnost tříd ===
		+	* V jazycích, které vyžadují typovou kontrolu v době překladu, je často třeba předem uvést typ objektů, které budeme například vkládat do [[Java: Kontejnery\|kontejneru]].
		+	* My ale často potřebujeme vkládat objekty různých tříd.
		+	* K řešení můžeme využít:
		+	** rozhraní
		+	** abstraktní třídy
		+	** dědičnost
		+
	=== Abstraktní třída ===		=== Abstraktní třída ===
	*Klíčové slovo <code>abstract</code>		*Klíčové slovo <code>abstract</code>
Řádka 143:		Řádka 153:
	*Těla abstraktních metod budou doplněna v potomcích třídy.		*Těla abstraktních metod budou doplněna v potomcích třídy.
	*Nelze vytvořit instanci abstraktní třídy.		*Nelze vytvořit instanci abstraktní třídy.
		+	* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]].
		+
	=== Rozhraní (interface) ===		=== Rozhraní (interface) ===
	*„Čistě abstraktní třída“.		*„Čistě abstraktní třída“.
Řádka 152:		Řádka 164:
	Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.		Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.
	</div>		</div>
		+	* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]]
		+
		+	<div class="Priklad">
		+	; Dědičnost × Skládání — Čítač příchodů
		+	* Představme si, že máme již vytvořenou třídu <code>Kalkulacka</code> s metodou <code>pricti(cislo)</code>.
		+	* Máme vytvořit třídu <code>CitacPrichodu</code>, která při každém průchodu dveřmi přičte do pomocné proměnné jedničku.
		+	* Napadne nás, že bychom mohli použít už fungující kód třídy <code>Kalkulacka</code>
		+	* Použijeme tedy instanci třídy <code>Kalkulacka</code> jako atribut třídy <code>CitacPrichodu</code>.
		+	* Metoda <code>priselZakaznik()</code> bude delegovat volání na <code>kalkulacka.pricti(1)</code>.
		+	* Dědičnost by zde nebyla vhodná, ostatní metody třídy <code>Kalkulacka</code> '''nemají''' být součástí rozhraní třídy <code>CitacPrichodu</code>.
		+	</div>
		+
	=== Operátory <code>this</code> a <code>super</code> ===		=== Operátory <code>this</code> a <code>super</code> ===
	* <code>this</code>... odkaz na objekt, jehož metodu právě provádíme.		* <code>this</code>... odkaz na objekt, jehož metodu právě provádíme.
	* <code>super</code>... odkaz na rodičovskou třídu (používáme typicky v konstruktoru nebo k volání překrytých metod).		* <code>super</code>... odkaz na rodičovskou třídu (používáme typicky v konstruktoru nebo k volání překrytých metod).

−	== Příklady použití rysů OOP v ~~knihovnách Javy~~ ==	+	<!--
		+	== Příklady použití rysů OOP v Javě ==
	;Polymorfismus		;Polymorfismus
	* <code>Component.paint()</code>		* <code>Component.paint()</code>
	** každá komponenta reaguje jinak		** každá komponenta reaguje jinak
	** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.		** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.
−	~~;Skládání~~	+	-->
−	*Čítač příchodů	+
−	** Představme si, že máme již vytvořenou třídu <code>~~Kalkulacka</code> s metodou <code>pricti(cislo)</code>~~	+
−	** Můžeme využít instanci třídy <code>Kalkulacka</code> jako atribut.	+
−	** Metoda <code>priselZakaznik()</code> bude delegovat volání na <code>kalkulacka.pricti(1)</code>.	+
−	** Dědičnost by zde nebyla vhodná, ostatní metody třídy <code>Kalkulacka</code> '''nemají''' být součástí rozhraní třídy <code>CitacPrichodu</code>.	+

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]		* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
	* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]		* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]

Spravce: /* Objekty, třídy */ Doplněno podrobněji.

2014-01-17T12:50:52Z

Objekty, třídy: Doplněno podrobněji.

← Starší verze		Verze z 17. 1. 2014, 12:50
Řádka 85:		Řádka 85:
	=== Objekty, třídy ===		=== Objekty, třídy ===
	*Každý objekt je instancí některé třídy		*Každý objekt je instancí některé třídy
−	*univerzální předek je třída Object	+	*Často bývá jedna třída univerzální předek (například v Javě třída <code>Object</code>), ostatní třídy jsou pak potomky této třídy
−	**ostatní třídy jsou ~~jejími~~ potomky	+
−	; Vytváření objektů	+	; Vytváření objektů (instancí třídy)
−	*operátor <code>new</code>	+	* Ve většině jazyků je operátor <code>new</code>.
−	*konstruktor	+	* Při vytváření instance se volá konstruktor, který inicializuje hodnoty atributů.
−	**~~implicitní~~ konstruktor	+
		+	; Konstruktor
		+	* Konstruktor se obvykle zapisuje podobně jako metoda, ale nemá uvedené jméno, návratovým typem je třída sama.
		+	* Třída může mít více konstruktorů.
		+	* Pokud neuvedeme konstruktor, vytváří se obvykle tzv. „implicitní konstruktor“. Ten nastaví hodnoty proměnných na úvodní hodnoty podle jejich typu
		+
	=== Zprávy ===		=== Zprávy ===
	* Reakci objektu na zprávu popisují metody:		* Reakci objektu na zprávu popisují metody:

Spravce: /* Cíle */ Dodáno vysvětlení „vlastními slovy“

2014-01-13T07:25:45Z

Cíle: Dodáno vysvětlení „vlastními slovy“

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2014, 07:25
Řádka 16:		Řádka 16:
	== Cíle ==		== Cíle ==
	*Je vedeno snahou o znovupoužitelnost komponent.		*Je vedeno snahou o znovupoužitelnost komponent.
−	*~~Rozložení úlohy~~ na dílčí součásti.	+	*Rozkládá složitou úlohu na dílčí součásti, které jdou pokud možno řešit nezávisle.
−	*Přiblížení struktury řešení reálnému světu.	+	*Přiblížení struktury řešení v počítači reálnému světu (komunikující objekty).
		+	*Skrytí detailů implementace řešení před uživatelem řešení.
		+
		+	<div class="Priklad">Představte si, že někdo vytvořil knihovnu, která řeší obecnou úlohu (třeba <tt>ArrayList</tt> v Javě, fungující jako úložiště objektů).
		+
		+	Když tuto knihovnu chcete použít, potřebujete vědět:
		+	* hodnotu kterých proměnných můžete měnit,
		+	* které metody/funkce/procedury smíte volat.
		+
		+	To samozřejmě lze napsat do dokumentace. OOP je však vedeno snahou, aby zodpovězení těchto otázek bylo přirozenou součástí kódu.
		+	</div>

	== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==		== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==

Spravce: /* Rysy OOP */ Upraven formát

2014-01-13T07:15:06Z

Rysy OOP: Upraven formát

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2014, 07:15
Řádka 45:		Řádka 45:

	== Rysy OOP ==		== Rysy OOP ==
−	; Abstrakce (abstraction)	+
		+	; Abstrakce (''abstraction'')
	*objekt pracuje jako „černá skříňka“		*objekt pracuje jako „černá skříňka“
−	**objekt můžeme používat aniž bychom znali detaily jeho fungování	+	*objekt můžeme používat aniž bychom znali detaily jeho fungování
−	**implementaci objektu lze změnit, pokud nezměníme rozhraní, zbytek kódu nemusíme měnit	+	*implementaci objektu lze změnit, pokud nezměníme rozhraní, zbytek kódu nemusíme měnit
		+
	; Zapouzdření (''encapsulation'')		; Zapouzdření (''encapsulation'')
−	*objekt může přistupovat k ~~vlastnostem~~ jiných objektů pouze pomocí zasílání zpráv!	+	*objekt může přistupovat k atributům jiných objektů pouze pomocí zasílání zpráv!
	*„data a funkce dohromady“		*„data a funkce dohromady“
		+
	; Polymorfismus (''polymorphism'')		; Polymorfismus (''polymorphism'')
	*různé objekty mohou reagovat na stejnou zprávu různě		*různé objekty mohou reagovat na stejnou zprávu různě
	*„když dva dělají totéž, není to totéž“		*„když dva dělají totéž, není to totéž“
		+
	; Skládání (''agregation'')		; Skládání (''agregation'')
	*objekt může jako své součásti obsahovat jiné objekty		*objekt může jako své součásti obsahovat jiné objekty
		+
	; Delegování (''delegation'')		; Delegování (''delegation'')
	*pro provedení operace objekt část akce řeší voláním dalších objektů		*pro provedení operace objekt část akce řeší voláním dalších objektů
		+
	; Dědičnost (''inheritance'')		; Dědičnost (''inheritance'')
	*pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností		*pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností
−	* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu	+	* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)
−	**jinak používáme skládání + delegování	+

	== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==		== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==