Návrh IP adres - Historie editací

Spravce: Doplněna šablona {{Subnetting_Vysledek}}.

2020-04-21T10:20:17Z

Doplněna šablona {{Subnetting_Vysledek}}.

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2020, 10:20
Řádka 10:		Řádka 10:

	{{Subnetting_Postup}}		{{Subnetting_Postup}}
		+
		+	{{Subnetting_Vysledek}}

		+

Spravce: Přidány související stránky.

2020-04-21T10:19:09Z

Přidány související stránky.

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2020, 10:19
Řádka 25:		Řádka 25:
	* Variable Length Subnet Mask		* Variable Length Subnet Mask
	* Viz také: [http://www.orbit-computer-solutions.com/variable-length-subnet-mask-vlsm/ Orbit-computer-solutions.com → Variable Length Subnet Mask]		* Viz také: [http://www.orbit-computer-solutions.com/variable-length-subnet-mask-vlsm/ Orbit-computer-solutions.com → Variable Length Subnet Mask]
		+
		+
		+
		+	== Související stránky ==
		+	* [[Rozdělování sítí v IP v. 6]], [[Rozdělování sítí bez striktních omezení]], [[Rozdělování sítí bez VLSM]], [[Rozdělování sítí - minimalizace s VLSM]]

Spravce: Oprava odsazení

2020-04-21T09:38:22Z

Oprava odsazení

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2020, 09:38
Řádka 2:		Řádka 2:

	{{Subnetting_Zadání}}		{{Subnetting_Zadání}}
−		+
		+

	{{Subnetting_Princip}}		{{Subnetting_Princip}}
−		+
		+

	{{Subnetting_Postup}}		{{Subnetting_Postup}}
		+

Spravce: Opraveno rozdělení - upřesněny názvy variant. Zadání přesunuto do šablony. Odděleny samostatné stránky pro jednotlivé varianty.

2020-04-20T10:21:24Z

Opraveno rozdělení - upřesněny názvy variant. Zadání přesunuto do šablony. Odděleny samostatné stránky pro jednotlivé varianty.

Ukázat změny

Spravce: Přidány varianty, bude rozděleno na několik stránek.

2020-04-20T06:30:19Z

Přidány varianty, bude rozděleno na několik stránek.

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2020, 06:30
Řádka 4:		Řádka 4:
	* Máme zadánu adresu sítě (rozsah adres, obvykle zadán IP adresou a maskou).		* Máme zadánu adresu sítě (rozsah adres, obvykle zadán IP adresou a maskou).
	* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.		* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.
		+
		+
		+	== Varianty ==
		+	* [[Bez striktních omezení]]
		+	* [[Stejná maska všech podsítí]]
		+	* [[Rozdílná maska v podsítích]]

Spravce: Zpřesnění, zpřehlednění postupů - rozdělení na postup s a bez VLSM.

2018-06-06T11:04:07Z

Zpřesnění, zpřehlednění postupů - rozdělení na postup s a bez VLSM.

← Starší verze		Verze z 6. 6. 2018, 11:04
Řádka 5:		Řádka 5:
	* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.		* V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.

−	== Postup ==	+
		+	== Postup — stejná maska ve všech podsítích (bez VLSM) ==
	# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''		# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
	#* To nám říká maska zadaného rozsahu.		#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
	#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)		#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
−	~~# Většinou chceme efektivně využít adresní prostor, takže ''seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.~~	+	# Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na označení podsítí.
−	~~#* Adresy potom přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.~~	+	#* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
−	~~# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:~~	+	#* Tento počet bitů zleva musíme určitě vyhradit jako adresu podsítě.
−	## Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na ~~adresu podsítě~~.	+	# Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.
−	##* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.	+	#* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
−	## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.	+	#* Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
−	##* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.	+
−	##* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.	+	Pokud nám mezi adresou podsítě a adresou zařízení zůstávají volné bity, můžeme se rozhodnout, zda je přidáme k adrese podsítě, adrese zařízení, nebo je rozdělíme.
		+	* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.
		+	* Někdy chceme získat co nejvící podsítí. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu podsítě nejvyšší možný.
		+
		+	V praxi volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
		+	* z hlediska předpokládaného budoucího rozširování podsítí
		+	* z hlediska možného přidání další podsítě
		+	* z hlediska přehlednosti
		+	* z hlediska snadnosti zápisu

−	~~Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.~~
−	* V praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
−	** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
−	** z hlediska přehlednosti
−	** z hlediska snadnosti zápisu

−	== Varianta A ==	+	== Varianta A — celé oktety ==
−	Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých ~~bytech~~.	+	* Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých oktetech.
		+	* Využíváme tedy masky <code>/8</code>, <code>/16</code> a <code>/24</code>.

	=== Příklad A.1 ===		=== Příklad A.1 ===
Řádka 59:		Řádka 64:
	*# 172.20.0.0/16		*# 172.20.0.0/16

−	== Varianta B ==	+
−	~~Omezený~~ prostor neumožňuje rozdělit ~~adresy~~ po celých ~~bytech~~. ~~Máme~~ ale dost adres na to, abychom ~~měli~~ jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.	+	== Varianta B — společná maska pro všechny podsítě (bez VLSM) ==
		+	* Někdy omezený prostor adres neumožňuje rozdělit podsítě po celých oktetech.
		+	* Často ale dost adres na to, abychom mohli použít jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.

	=== Příklad B.1 ===		=== Příklad B.1 ===
Řádka 115:		Řádka 122:
	V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.		V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.

−	~~== Varianta C ==~~
−	~~Potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.~~

−	* ~~Postupujeme~~ od ~~největších podsítí~~.	+	== Postup — podsítě mohou mít různé masky (VLSM) ==
−	* ~~Podsítě budou~~ mít ~~často různé masky~~.	+	# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
		+	#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
		+	#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
		+	# ''Seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
		+	#* Adresy přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
		+	# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
		+	## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.
		+	##* Počet zařízení musíme mít zadaný.
		+	##* Musíme také počítat s adresou sítě a adresou broadcastovou.
		+	##* Hledáme tedy nejmenší mocninu dvou, která je větší než <code>'''počet zařízení''' + 2</code>.

−	Může se jednat o situaci, kdy má provider k dispozici rozsah IP adres (veřejných), které postupně přiděluje svým zákazníkům.	+	Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.
		+	* V praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
		+	** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
		+	** z hlediska přehlednosti
		+	** z hlediska snadnosti zápisu
		+
		+
		+	== Varianta C — podsítě budou mít různé masky ==
		+	* V některých případech potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
		+	* Může se jednat o situaci, kdy má provider k dispozici rozsah IP adres (veřejných), které postupně přiděluje svým zákazníkům.

	=== Příklad C.1 ===		=== Příklad C.1 ===
Řádka 223:		Řádka 246:
	* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.		* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
	* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.		* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
		+

	<div class="Ukol">		<div class="Ukol">

Spravce: /* Postup */ Bude rozdělen pro VLSM a bez VLSM.

2018-06-06T10:49:49Z

Postup: Bude rozdělen pro VLSM a bez VLSM.

← Starší verze		Verze z 6. 6. 2018, 10:49
Řádka 6:		Řádka 6:

	== Postup ==		== Postup ==
−	~~Pozn.: Celkem máme k dispozici celou délku adresy, pro IP v. 4 tedy 32 bitů. ;)~~	+	# Zjistíme, ''kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.''
−	# Zjistíme, kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.	+	#* To nám říká maska zadaného rozsahu.
−	#* ~~Zjistíme pomocí masky~~ zadaného rozsahu.	+	#* Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
−	#* ~~Do těchto~~ bitů ~~na začátku~~ IP adresy nesmíme ~~zasahovat~~!	+	# Většinou chceme efektivně využít adresní prostor, takže ''seřadíme podsítě od největší'' po nejmenší.
−	# Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.	+	#* Adresy potom přiřazujeme nejprve největším sítím, čímž využijeme nejlépe adresní prostor.
−	#* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.	+	# ''Pro každou podsíť'' potom postupně:
−	# Zjistíme, kolik bitů potřebujeme ~~pro adresu počítače~~.	+	## Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.
−	#* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.	+	##* To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
−	#* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.	+	## Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti.
−	* ~~Pokud máme k dispozici více bitů než potřebujeme, rozdělíme je mezi adresu podsítě a počítače~~ tak, aby ~~rozdělení~~ bylo nejvýhodnější:	+	##* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
		+	##* Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.
		+
		+	Výše uvedený postup maximálně „šetří“ počet IP adres.
		+	* V praxi (zejména při využití soukromých IP adres) volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:
	** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě		** z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
	** z hlediska přehlednosti		** z hlediska přehlednosti

Spravce: Přidán odkaz na subnetting toolkit.

2018-06-06T10:37:11Z

Přidán odkaz na subnetting toolkit.

← Starší verze		Verze z 6. 6. 2018, 10:37
Řádka 219:		Řádka 219:
	* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.		* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
	* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.		* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
		+
		+	<div class="Ukol">
		+	== Další úkoly k řešení ==
		+	Pro generování a kontrolu dalších úloh můžete využít:
		+
		+	Subnetting toolkit na [https://toolkit.cz/subnetting.html Toolkit.cz → Subnetting.html]
		+	</div>

Spravce: /* E) Minimalizace počtu adres */ Přidán příklad E3)

2016-09-27T10:55:45Z

E) Minimalizace počtu adres: Přidán příklad E3)

← Starší verze		Verze z 27. 9. 2016, 10:55
Řádka 210:		Řádka 210:
	* Realizujte v PT podle schématu:		* Realizujte v PT podle schématu:
	[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]		[[File:Site-zadani-2016-09-26.png]]
		+
		+	E3) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>85.189.74.254/20</code> na sítě pro alespoň:
		+	# 75 zařízení
		+	# 31 zařízení
		+	# 8 zařízení
		+	# 4 zařízení
		+	* Minimalizujte počet obsazených IP adres, ponechte co nejvíce prostoru pro další podsítě! (Použijte VLSM.)
		+	* U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
		+	* Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.

Spravce: Přidána kategorie Category:Stránky s obrázky.

2016-09-26T05:45:02Z

Přidána kategorie Category:Stránky s obrázky.

← Starší verze		Verze z 26. 9. 2016, 05:45
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[Category:VSE]]	+	[[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Sítě]][[Category:Stránky s obrázky]]
−	[[Category:OSY]]	+
−	[[Category:Sítě]]	+

	== Situace ==		== Situace ==